Pokaždé když držím v ruce podobnou knihu, kdy se člověk musel vypořádat s těžkým údělem osudu, napadá mě, proč zrovna tento človíček si musel tím vším projit. Pak se začtu do příběhu a intimně soucítím s každou jeho myšlenkou a situaci, kterou prožívá. Na konci příběhu mám jasno. Iva, která je hlavni aktérkou knihy, kterou držíte v ruce, mě znova přesvědčila, ze většina těchto lidi jsou zde proto, aby nás inspirovali a pokaždé dojdu k přesvědčení, že příběh Ivy a ostatních je o ne- moci nás všech a díky nim a jejich příběhu, nám ukazují, jak dokáže být lidské srdce statečné. Jako by zde bylo vše proto, abychom si všichni srovnali v hlavě, co je v životě důležité, co stoji za naší péči a co naopak máme nechat být. Děkuji Ivě, že se podělila o svůj příběh a že nám odhalila svou soukromou realitu, která může ostatním ukázat, jak se dá postavit a bojovat s tak závažnou nemocí. A především, jak přístup k životu mění naší realitu. Na tváři mám úsměv pokaždé, když čtu v příběhu a cítím, jak láska, v tomto případě láska, která se objevila u Ivy, má obrovský vliv na léčbu, výchovu její dcerky, vztah s ostatními lidmi a vůbec na celý Ivy život a mění běh celého Ivina příběhu. Je to právě láska k životu, co rozhýbe celým světem a změní děj věcí. Jako v pohádce. Láska přemůže vše, i zlého čaroděje. Dekuju Ivuš.