Rady

1. Zastavte se a poslouchejte

Častá první reakce na nemoc v dnešním světě je jít k lékaři. Nechat se vyšetřit, předepsat léky a brát je, protože ty nás vyléčí. Tak jsem to měla zautomatizovné i já. Nenapadlo mě zamyslet se nad důvodem onemocnění. Přitom zjištění příčiny je nejlepší prevence. Neberte nemoc jako pohromu, ale jako dar. Skrze nemoc k vám vaše tělo promlouvá. Zjistěte, co vám chce říct. Poslouchejte své tělo. Přemýšlejte srdcem, ne jen racionálním mozkem. Svou cestu popisuji v knize. Ale každý má tu vlastní… Možná na to přijdete sami, snadno. Třeba to tušíte, alenevěnovali jste tomu pozornost. Teď je na čase soustředit se sami na sebe.

2. Vylezte ze své ulity, změňte své myšlení

Pokud vás nenapadá, kde se stala chyba, netušíte, co by mohlo být původem vaší nemoci, dejte tomu čas. Když budete chodit s očima i s hlavou otevřenou, ty správné podněty, k vám budou chodit samy.

3. Optimismus

 Věřte, že se dokážete uzdravit a vyhýbejte se jakýmkoli pochybám. Odcloňte pesimistické myšlenky a nepřipouštějte si je. A jestli máte v okolí rušičky vašeho optimismu a víry v uzdravení, vysvětlete jim svůj postoj a zakažte jim přenášet na vás jejich strach. Pokud to nedokážou, varujte je, že se jim jinak budete vyhýbat. Potřebujete být v klidu a v rovnováze. 

4. Klid

Zjistěte, co vám pomáhá zůstat klidní a spokojení. Ať už je to meditace, relaxace, přátelé, děti, sport, procházka, cokoliv. Vyhledávejte situace, kdy se cítíte dobře, radujte se každý den. Není potřeba čekat na velké události. Radujte se z maličkostí. Z toho, že svítí slunce, z jarního deštíku nebo že jste pomohli neznámé babičce na ulici sejít schody…  

 

 

5. Buďte upřímní

Věřte, že se dokážete uzdravit a vyhýbejte se jakýmkoli pochybám. Odcloňte pesimistické myšlenky a nepřipouštějte si je. A jestli máte v okolí rušičky vašeho optimismu a víry v uzdravení, vysvětlete jim svůj postoj a zakažte jim přenášet na vás jejich strach. Pokud to nedokážou, varujte je, že se jim jinak budete vyhýbat. Potřebujete být v klidu a v rovnováze. 

6. Buďte s lidmi, které máte rádi

Udělejte si čas na rodinu a přátele a radujte se z času stráveného společně.

7. Dělejte, co máte rádi

Věnujte se svým koníčkům, tomu, co vás baví. Nebo by se vám líbilo, ale neudělali jste si na to čas nebo jste si mysleli, že je pozdě. Proč se nezačít učit hrát na klavír nebo studovat cizí jazyk, když vás to láká? To, že jste nikdy nenakreslili obraz, neznamená, že si nemůžete jít koupit barvy a plátno a pustit se do toho. Hýčkejte se.

 

8. Mějte sami sebe rádi

Nedělejte věci, do kterých se vám nechce jen proto, že se to očekává. Řiďte se svým srdcem a mějte se rádi. Sebeláska není sobectví.

Vybavte si instrukce v letadle. V případě poklesu kyslíku v kabině letadla, mají rodiče nandat masku nejdříve sobě, pak až dítěti! Když jsem poprvé letěla na dovolenou s dcerkou, které byly necelé 2 roky, a slyšela letušku, říkala jsem si: To určitě. Vždyť ona je maličká a jí kyslík dojde rychleji než mně. Já to přeci zvládnu, nejdříve pomůžu jí, pak až sobě. Chyba lávky. Rodič musí být sám v pohodě, aby mohl pomoci dětem.

 

9. Věnujte pozornost tomu, co jíte. Přitom jezte to, co máte rádi. Pochutnávejte si. Staňte se veverkou.

Nezapomínejte dobře a kvalitně jíst. Jezte vyváženou stravu, dopřejte si ovoce, zeleninu, luštěniny. Vyhýbejte se přílišným sladkostem. Zamyslete se, co si vybíráte k snědku. Snižte podíl chemie ve své stravě. Nekupujte si rajčata nebo maliny uprostřed zimy. Pochutnejte si raději na domácích produktech sklizených v jejich přirozené sezoně. Omezte konzumaci masa z velkochovů. Nehledě na etickou rovinu, výrazně zatěžují životní prostředí, maso obsahuje antibiotika a růstové hormony. Zařaďte do své stravy ořechy a semínka, mají na vývoj mozku pozitivní vliv. Jen si vybavte, jak vypadá vyloupaný vlašský ořech. Nepřipomíná vám mozek? 

10. Spánek, relaxace, meditace

Odpočívejte. Udělejte z odpočinku nebo odpoledního spánku plánovanou součást dne a bez výčitek si jí užívejte. Co na tom, že jste dříve spali jen 6 hodin a během dne jeli jak fretka. Je možné, že budete muset změnit životní rytmus. Potřebujete mít sílu. Poslouchejte své tělo, uzpůsobte mu své tempo. Pokud vám přes den nevyhovuje odpočinek formou spánku, ale přesto se cítíte unaveni, lehněte si na deset minut do naprostého ticha, zavřete oči, na nic nemyslete, jen odpočívejte a nabíjejte své životní baterky energií.

 

11. Buďte vděční

Ať už řešíte jakýkoliv svízel, teď jste tady, na světě a to je obrovský dar. Neberte to jako samozřejmost. Uvědomte si, za co všechno jste vděční a užívejte si s pokorou tu radost.

 

12. Paměť a kognitivní trénink

Trénujte si hlavu. Není pravda, že mozkové buňky s věkem či úrazy a nemocemi jen odumírají a nejde je obnovit. Mozek má úchvatnou schopnost neuroplasticity. Při přerušení nějaké nervové dráhy dokáže díky tréninku vytvořit novou nebo při poškození části mozku přenést její úlohu na jinou. Ergoterapie pomáhá speciálními úlohami a aktivitami posilovat činnost mozku a vytváří nová neuronová spojení. Podobně jako když jedete po známé silnici a najednou narazíte na uzavírku. Zastavíte se, rozhlédnete a zvolíte jinou cestu. Objížďka možná bude pracnější a delší, ale také vede k cíli. I mozek se naučí, že uzavírku nelze použít. Častějším využíváním objížďky bude cesta po ní plynulejší. Na křižovatce se už nebudete zastavovat a váhat, kudy se vydat. Prostě pojede dál novou cestou.

 

 

13. Nezapomeňte na pohyb

Budete se cítit fyzicky lépe, ale také se vám vyplaví cenné endorfiny. Zpočátku zkoušejte pomalejší pohyb a testujte, co zvládáte a co vám dělá dobře. Začněte pozvolna, třeba jen vycházkami v přírodě. Ideální je i plavání. Pokud se necítíte s odhalenou jizvou na hlavě komfortně, není problém plavat v čepici.

 

Vřele doporučuji pilates nebo jógu. Pokud jste začátečníci, najděte si odpovídající kurzy, nebo začněte s individuálními lekcemi. Při tomto cvičení si zároveň trénujete i mozek a posilujete vnímání sebe sama na fyzické i psychické úrovni. Ideální kombinace. Pro mě navíc instrukce: typu zvedněte levou ruku a opřete se pravou rukou o pravé koleno, představují i zapojení mozku, tudíž kognitivní trénink.

14. Nabírejte sílu v přírodě

Choďte co nejvíce ven, na procházky, plavat, lyžovat. Procházejte se v lese, všímejte si krásy přírody, kochejte se.

 

15. Sluníčko a teplo

Nevystavujte pooperační jizvu přímému sluníčku. Pokud právě podstupujete ozařování, nechoďte na sluníčko! Může se vám později během dne udělat zle, motat hlava. Pro zmírnění svědění pokožky hlavy (u mě hlavně konečků uší) si můžete před ozařováním na vystavenou kůži dát ochranný krém s SPF faktorem. Po ozařování, třeba večer před spaním, si promastěte pokožku regeneračním krémem, který si nechte předepsat přímo od onkologa (Vitamínová mast v Motole je skvělá i na suché ruce či paty J).

Jste-li náruživí milovníci saunování, místo do klasické sauny choďte do infrasauny. Teplota není tak vysoká a prohřejete se také. Používejte saunovací vlněnou čepici, ať se hlava prohřívá méně. 

 

16. Neuspěchejte změny

Buďte opatrní, co se týče změn. Pokud vám něco dlouhodobě nevyhovovalo, je možné, že operace (nebo jiná nepříznivá životní situace, ve které právě jste) vám pomůže danou záležitost změnit rychleji. Obecně ale doba bezprostředně po operaci není vhodná pro náhlá a zásadní rozhodnutí a změny. Váš názor může být zkreslen medikací, stresem, nedostatkem spánku. Nebojte si promluvit si s vámi blízkou osobou. Pokud je nutkání například na reorganizaci šatní skříně silnější než vy, napište si alespoň na papír, kam jste co dali. Já jsem to neudělala a poté neustále něco hledala. Až jsem měla pocit, že mi sice lékař vyoperoval nádor, ale do díry po něm se usídlil Alzheimer… 

 

17. Vy(z)zpovídejte se

Nedržte v sobě své pocity. Povídejte si s rodinou, přáteli, případně se svěřte psychologovi.

 

18. Návrat do práce

Neuspěchejte návrat do pracovního procesu. Každý mozek je individuální, ale potřebuje čas. Když cítíte, že jste připraveni se vrátit, je to výhra. Především Vaše. A měli byste se za to dostatečně pochválit! A taky poděkovat osudu. Pokud si uvědomíte, že jste zralí na návrat do práce, ale ne do té, kde jste byli, poslouchejte svůj instinkt. Ideální čas na to, zvolit povolání, které cítíte, že je vaše poslání.

Pokud se vaše pracovní schopnost snížila, proberte se svým lékařem, zda máte nárok na invalidní důchod a přemýšlejte, na jakou práci byste svými aktuálními silami měli. S tím vám mohou pomoci i některá rehabilitační centra.

 

19. Epilepsie

Náhlý epileptický záchvat může být signálem mozkového nádoru. Přestože jste záchvat neměli, po operaci hlavy vám bude automaticky předepsán lék proti epilepsii. Neznamená to, že jste se stali epileptickým pacientem a do konce života budete brát léky. Jen je zde vyšší riziko záchvatu, proto jsou nasazeny léky. Pokud jste dosud antiepileptika nepotřebovali a nebrali, je možné, že budete společně s lékařem ladit dávkování. V případě, že ucítíte brnění v konečcích prstů či jinde po těle, můžete to být signál o nízké dávce antiepileptik. Prokonzultujte vše hned s lékařem.

 

Některá antiepileptika (stejně jako jakékoliv jiné léky), vám nemusí vyhovovat. Nebojte se vše probrat s lékaři a najít ty vhodné. Pokud se cítíte dobře, nemáte záchvat, kontrolní EEG vyšetření jsou v pořádku, po roce od nasazení medikace, můžete prodiskutovat s lékařem snížení léků. Když jde vše příznivě, můžete je postupně (po domluvě s lékařem) i vysadit. 

20. Řízení auta

Po první operaci mozku se automaticky stáváte potenciálním epileptikem. Po celý 1 rok od operace proto nesmíte řídit auto. Řidičský průkaz nikam neodevzdávejte, jen si ho na rok vyndejte z peněženky a užívejte si výhod spolujezdce.

 

21. Hrajte si, buďte v přítomnosti

Pověstné a omílané „žijte tady a teď“ je jednoduše řečeno. Nehledejte v tom žádné složitosti. Pokud tak nežijete a trápíte se minulostí a bojíte se budoucnosti, je těžké být v klidu. 

 

 

 

22. Užívejte si život

23. Hlavu vzhůru a kalhoty dolů

Sice známé rčení říká: nestahuj kalhoty, když brod je ještě daleko, u operace to neplatí. Před narkózou si spodní prádlo sundejte, viz úryvek z knihy:

 

Na pokoj vešel zdravotní bratr. Chlap jako hora. Odhaduji jeho výšku na necelé dva metry a váhu dost přes 100 kilo. „Inženýrka Sedláčková?“ „Dobrý den, to jsem já.“ „Je tohle vaše? Je možné, že jste je měla oblečené na sále?“ ptá se pochybovačně a zvedá do vzduchu plastový sáček zavřený na zip. Prosvítají z něj mé černé kalhotky, které jsem měla na sobě v operační den. Pytlík drží opatrně mezi dvěma prsty. Polije mě stud, musím být celá rudá. „Ano, děkuji,“ řeknu a rychle natahuji ruku. „Není zač. Na shledanou.“ No samozřejmě, že je to možné. Operovali mi hlavu, tak jsem neviděla jediný důvod, proč bych si měla před narkózou svlékat kalhotky. Navíc mi končila menstruace, takže jsem si vzala raději i slipovou vložku. Ta už tam není. Při představě, jak moje kalhotky putovaly nemocnicí zpátky ke mně, se mi protočí panenky. Takže bacha. Až půjdete na jakoukoliv operaci spojenou s narkózou, spoďáry dolů!